Staatlich v Ischglu

Autor: Míša Klečková

Jak na to a co do auta

K tomu, aby se člověk mohl zúčastnit státem uznávaného vzdělání v Rakousku - instruktor telemarku, musí nejprve absolvovat přijímací zkoušky. Místo a čas je vyvěšen na webových stránkách www.telemark-austria.at a na stránkách Vídeňského institutu (WI).
A co je potřeba zvládnout? Požadavkem je stabilní postoj na lyžích, změna radiusu oblouku (přechod mezi krátkým a dlouhým obloukem) a obří slalom bez časového limitu. Pokud toto vše zvládnete, Arno Klien si Vás zaškrtne a Vy můžete jet na kurz.

Kurzu předchází dlouhá korespondence s WI. Posílání přihlášek, platba zálohy.................. Pokud se tímto vším prokoušete, je cesta volná. Mě se toto všechno podařilo a 15. 4. 08 jsem vyrazila na cestu do Ischglu v Rakousku. Samozřejmě jsem byla trochu nervózní a bezprostředně před kurzem jsem chodila trénovat. Soustředila jsem se hlavně na jízdu na sjezdovce, zejména na krátké oblouky. Mým cílem bylo sjet černou sjezdovku v krátkých obloucích (rozhodně jsem to později využila). Trénink v parku jsem vynechala, protože jsem ho za celou sezónu měla dost :-). Dalším bodem přípravy byl materiál. Kromě K2 Pistepipe 179 cm (vázní Black Diamond O2) jsem si s sebou vezla Black Diamond Machine 166 cm (vázání Black Diamond O1), 3 páry hůlek, stoupací pásy, lavinové pomůcky, nově zakoupenou helmu, servisní věci. Když jsem toto vše pobalila, byl můj Renault Clio poměrně plný:-).

Příprava a "hotel"

Sraz v Ischglu v hotelu byl plánován nejpozději do 18 hodin. Vyjela jsem s předstihem, v 5.30 ráno ze Špindlu. Pohodovým tempem se zastávkou na nákup a mnoha krátkými pauzami na čůrání jsem do Ischglu dorazila krátce před 4 odpolední. Najít hotel Ischglerhof nebylo tak složité. 4 hvězdičkový hotel se nacházel přímo v centru (toto ubytování je povinné), 20 m od dojezdu sjezdovky. Poněkud mě překvapil zaměstnanec hotelu, který mi po příjezdu chtěl zaparkovat auto. Každopádně když zjistil, co všechno mám s sebou, byl rád, když jsem odmítla pomoc se zavazadly:-). Bez větších komplikací jsem se ubytovala na 3 lůžkovém pokoji a šla jsem se projít po městě. Peníze tu koukají z každého rohu, je to takové trošku snobské středisko. Večeře byla, jako každý další den o půl sedmé. Tam jsme se poprvé téměř všichni uviděli navzájem. Klasické představování, potřásání rukou se zbylými 20 kurzisty mělo jediný efekt - nepamatovala jsem si ani jedno jméno a vzhledem k faktu, že pro zatím jsem byla jediná cizinka, a všichni se mě díky jazykové bariéře trošku stranili, mi to přišlo divné. Krátce po večeři bylo oficiální zahájení, přivítání a následovala první přednáška.

Kurz

Všechny přednášky byly ve stejném duchu 1,5 - 2 hodiny na jedno téma. Prezentace v power - pointu, přednášející působil aktivně na WI a mluvil nesrozumitelným dialektem. Má spolubydlící, Julie, naštěstí vládla velmi dobrou angličtinou a vše, co jsem nerozuměla, mi přeložila. Díky tomu se mé pravidelné session se slovníkem zkrátily na dobu průměrně půl hodiny za den. Na přednáškách jsme již byli kompletní i ti, kteří s námi na hotelu nebydleli - místní - až do konce kurzu jim nikdo neřekl jinak, než lokals. Mezi lokals patřili Dán Mas, Angličanka Sarah a místňák Martin. Osazenstvo kurzu bylo velmi různorodé od instruktorů, Berg Führerů, právníků, fyzioterapeutů, pradavačů až po ty kteří byli rentiéry a nedělali nic. Věkový průměr byl okolo třicítky. Středa večer, čtvrtek a pátek byly ve znamení na sebe navazujících přednášek s mezihrou praktického cvičení v tělocvičně. Poslední přednáška končila v půl desáté večer a pak jsem většinou padla za vlast. V tu dobu jsem měla pocit, že teoretické zkoušky budou peklo na zemi. Do té doby jsme ani nevěděli, jak budou zkoušky vypadat.
V sobotu jsme byli poprvé na kopci. Byli jsme rozděleni do 2 skupin. Jedna pod vedením Arno Kliena, druhá Seppa Resche. Jedna zaměřená na Schule fahren, druhá na Gelände. Instruktoři se měnili buď po půl dni, nebo po celém dni. Naše skupina měla první den Arna, na to, že je starému pánovi již 72 let, tak je celkem fit. Ve zkratce jsme jezdili základní oblouk, pracovali na základním postoji, plužili jsme, zkoušeli rotační a protirotační techniku. Takový pohodový den. Skupina byla poměrně vyrovnaná. Do oka mi hned padl mladíček Benni. Stál dobře na lyžích, ničeho se nebál a do všeho šel na plno. Po výuce jsme pravidelně jezdili Talabfahrt většinou ve složení Benni, Stefan (Němec), Mas (Dán), Sepp (instruktor) a já. Značené cesty jsme většinou pouze zahlédli na dálku. Off - piste lesem, žlaby, skoky, boule. Hecovali jsme se navzájem, zkoušeli víc a víc. Za tu cestu dolu jsem většinou tak 250 upadla, ale měla fakt dobrý pocit, že makám, a že to někam jde. Po dojezdu dolu jsme se rychle převlíkli a letěli na další přednášku, pak večeře a pak další přednáška do půl desáté. Ráno od 9 opět na kopci. Party jsem se moc neúčastnila (teda aspoň z kraje ne), ale někteří to zvládali každodenně do 4 do rána. Úterý a středa byly ve znamení GS (obří slalom). Přijeli 2 noví lektoři - Urban Šimčič - trenér slovinského nároďáku a Walter - trenér rakouského nároďáku. V úterý jsme kvůli novému sněhu brány nestavěli a pracovali jsme na technice do bran. Velmi přínosný den pro většinu z nás. Odpoledne a večer pak byly přednášky o závodním telemarku, biomechanice závodního stylu a rozbor videa. Ve středu jsme jezdili obřák. Se vší skromností jsem byla nejlepší, teda ještě s Bennim, ten do 18 závodil (vhledem k tomu, že mu bylo 22, tak si to také ještě pamatoval:-)). Pánové trenéři mě přemlouvali na svěťák........................, ale moc se jim to nedařilo. Nakonec jsem kývla, že ano. Pokud mi zaplatí cestu do Ameriky, že pojedu závod tam. To se zase nelíbilo jim.

Zkoušky

V úterý večer byl na programu psaný test - téma metodika a didaktika (3 otázky). Hlavní bylo porozumět otázce a pak to už šlo. Ve středu večer byla ústní teoretická zkouška ze Sport Biologie ( anatomie, fyziologie, první pomoc). Čtvrtek a pátek byly dny, kdy jsme částečně jezdili a částečně dělali zkoušky. Dopoledne jsme jezdili na big footech, kraťasech a starých, dlouhých, úzkých, lyžích. Bylo to úžasné, doporučuji vyzkoušet. Polovina skupiny měla ve čtvrtek metodický výstup, jeli jsme jednu jízdu gelände a jednu schule fahren. Gelände mě poněkud zaskočila - byl to dost dlouhý off - piste v novém sněhu, nohoře krusta, dole mokrý těžký sníh, viditelnost tak na 5 metrů, difuzka. Schule fahren jsme jeli poprvé až na zkoušky, zajímavý přístup. Každá jízda byla filmovaná. Večer jsme měli zbytek ústních zkoušek - Bewegungslehre , Trainingslehre. V pátek zbytek metodických výstupů. Měla jsem téma New school - pohodaaaa! Kvůli ultra špatnému počasí jsme odjeli pouze jednu jízdu schule fahren, ale byla v hlubokém sněhu na prudkém kopci, takže to byla kombinace obojího. Úkol zněl: 2 přechody. Opět viditelnost téměř žádná, sněhopád, černá sjezdovka a 30 cm nového sněhu. Další zkouškové jízdy jsme již nejeli a čekalo nás pouze závěrečné vyhlášení a předávání diplomů. Hodnocení je jako ve škole - prospěl, prospěl s vyznamenáním nebo prospěl výjimečně dobře. Udělali jsme to všichni 18 lidí - každý v rámci svým možností. Já jsem zazářila, byla jsem vyhlášená nejlepším kurzistou. Jedničky ze všech oblastí. Myslím, že Benni byl lepší v off - pistech, ale já byla šprtka s jedničkami z teorie..............

Místa, která musíte navštívit

Apreś ski Kuh Stall, fast food - Kebab, Burger King, místní kostel, bar Post a dále je to již jen a jen na vás.

Fotodokumentace

nahoru

© all rights reserved

sponsor: tvorba-webu.cz  |  created by Breezy New Media